Dav demonstrantů s transparenty „SVOBODU! DEMOKRACII“ před pražskou věží
ilustrační fotografie vytvořená AI

Na dnešní den – 22. listopadu – připadají v Olomouci, Prostějově a Přerově tyto historické momenty, výročí a osobnosti:


Olomouc

  • 1989 (Masová manifestace a otevřená podpora divadelníků) – Ve středu 22. listopadu 1989 nabralo revoluční hnutí v Olomouci masový rozměr. Na zaplněném Horním náměstí demonstrovaly tisíce občanů. Do stávky vstoupili herci Moravského divadla (tehdy Divadla Oldřicha Stibora), kteří namísto představení četli prohlášení Občanského fóra a diskutovali s veřejností. Vedení Univerzity Palackého pod tlakem studentů začalo ustupovat jejich požadavkům.
  • 2004 (úmrtí – MUDr. Jan Kučera) – V Olomouci zemřel MUDr. Jan Kučera (narozen 1918 v Olomouci), významný český lékař, absolvent Slovanského gymnázia a uznávaná postava olomouckého zdravotnictví a akademické obce.

Prostějov

  • 1935 (narození – František Macháček) – V Prostějově se narodil František Macháček, významný místní pamětník a osobnost zapsaná v projektu Paměť národa, jehož životní příběh dokumentuje dramatické poválečné proměny Hané a venkova v 50. letech.
  • 1989 (První otevřená shromáždění a formování prostějovského OF) – 22. listopadu 1989 začala v Prostějově nabývat na síle podpora pražských a olomouckých studentů. Kolem herců HaDivadla a místních disidentů se začalo formovat jádro prostějovského Občanského fóra. Mezi lidmi v ulicích a v podnicích (zejména v Oděvním průmyslu) se masově šířily první cyklostylované letáky.

Přerov

  • 1636 (Pohřeb Karla staršího ze Žerotína) – Jeden z nejvýznamnějších moravských šlechticů a politiků přelomu 16. a 17. století, Karel starší ze Žerotína, zemřel 9. října 1636 v Přerově na zámku. Teprve 22. listopadu 1636 se konal jeho slavnostní pohřeb a jeho ostatky byly uloženy do rodinné hrobky (v Bludově). Přerov byl po léta jeho milovaným sídlem a centrem Jednoty bratrské.
  • 1989 (Zesílení revolučního dění na železnici a v ulicích) – 22. listopadu 1989 se přerovské náměstí T. G. Masaryka stalo dějištěm dalších veřejných protestů. Kolem železničního uzlu a v podnicích (jako Přerovské strojírny či Meopta) se formovaly první stávkové výbory a železničáři zajišťovali nepřetržitý přísun nezávislých tiskovin z celé republiky.

Na 22. listopadu připadají v katolickém kalendáři a martyrologiu tito světci:

  • sv. Cecílie († kolem r. 230) – závazná památka. Římská panna a mučednice, jedna z nejznámějších světic starověku (její jméno je zmíněno i v římském kánonu). Podle tradice byla usmrcena pro věrnost Kristu po krutém mučení. Je hlavní patronkou hudebníků, zpěváků, výrobců hudebních nástrojů a církevní hudby.
  • sv. Filemon a Apfie (1. stol.) – křesťanští manželé z Kolos v Malé Asii, jimž i jejich domácí církvi je adresován Pavlův List Filemonovi; podle tradice zemřeli mučednickou smrtí.
  • sv. Petr Esqueda Ramírez (1887–1927) – mexický kněz a mučedník, zabitý během kristeros (náboženského pronásledování v Mexiku), svatořečený Janem Pavlem II.
  • blahoslavený Salvátor Lilli a společníci († 1895) – italský františkánský misionář a sedm arménských křesťanů, zavražděných osmanskými vojáky v dnešním Turecku, protože odmítli přestoupit na islám.

K dnešnímu dni (22. listopadu) se váže několik velmi významných habsburských výročí:

  • 1457 – Náhlá smrt Ladislava Pohrobka
    V Praze nečekaně zemřel teprve sedmnáctiletý král Ladislav Pohrobek (Habsburk), syn Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské. Ladislav byl králem českým a uherským a jeho smrtí v Čechách na více než půl století skončila přímá vláda Habsburků (na trůn byl následně zvolen Jiří z Poděbrad). Po staletí kolovaly zvěsti o otravě, moderní antropologický výzkum (vedený Emanuelem Vlčkem) však v 80. letech 20. století prokázal, že mladý panovník podlehl akutní leukémii.
  • 1707 – Narození prince Karla Alexandra Lotrinského
    V Lunéville se narodil mladší bratr císaře Františka I. Štěpána a švagr Marie Terezie. Karel Alexandr se stal významným habsburským vojevůdcem během válek o rakouské dědictví a sedmileté války a později dlouholetým a velmi oblíbeným místodržícím v Rakouském Nizozemí (dnešní Belgii).
  • 1916 – První den vlády císaře Karla I.
    Den po smrti Františka Josefa I. se naplno rozběhly státní akty spojené s nástupem nového panovníka, devětadvacetiletého Karla I. (jako český král Karel III.). V Schönbrunnu přijal první hlášení ministrů a armádního velení a započala jeho nelehká, nakonec marná snaha vyvést monarchii ze zničující světové války.