
Dnešní den – 17. listopad – je v českých dějinách zcela mimořádný a v Olomouci, Prostějově i Přerově má hluboké konkrétní vazby:
Olomouc
- 1918 (Moravské divadlo v nové éře) – V polovině listopadu 1918 se v Olomouci řešila otázka převzetí městského divadla a kulturních institucí do českých rukou v návaznosti na vznik ČSR.
- 1939 (Uzavření vysokých škol a vazba na region) – Po pohřbu studenta medicíny Jana Opletala (který pocházel z nedaleké Lhoty nad Moravou na Litovelsku) nacisté v noci ze 16. na 17. listopadu přepadli vysokoškolské koleje v Praze a Brně, popravili 9 studentských vůdců a přes 1 200 studentů odvlekli do koncentračního tábora Sachsenhausen. Pro Olomouc a hanácký region šlo o osobní tragédii, z níž vzešel Mezinárodní den studentstva.
- 1989 (Počátek Sametové revoluce na Hané) – Zásah na Národní třídě v Praze okamžitě vyvolal odezvu na Univerzitě Palackého. Už o víkendu 18.–19. listopadu a v pondělí 20. listopadu vstoupili olomoučtí vysokoškoláci do stávky, čímž se Olomouc stala jedním z prvních a nejvýznamnějších center revolučního dění mimo Prahu.
Prostějov
- 1911 (úmrtí – Jan Rudolf Demel) – V Prostějově zemřel významný pedagog, zemský poslanec a vlastenecký pracovník Jan Rudolf Demel (nar. 1833), který se zásadně zasloužil o rozvoj moravského zemědělského školství a spolkového života.
- 1939 (Perzekuce rodáků) – Mezi studenty zatčenými nacisty v Praze a Brně 17. listopadu 1939 byla řada prostějovských rodáků a absolventů místního reálného gymnázia, kteří skončili v koncentračních táborech.
- 1989 (Ohlas událostí v Prostějově) – Zprávy o brutálním zásahu na Národní třídě 17. listopadu dorazily do Prostějova ještě téže noci a během víkendu. Iniciativy se chopili herci HaDivadla (které v té době sídlilo a působilo v Prostějově v tehdejším Klubu pracujících) a Divadla Haná, kteří společně se studenty a dělníky z prostějovských podniků (OP Prostějov, Agrostroj) stáli u zrodu místního Občanského fóra.
Přerov
- 1939 (Zatýkání studentů) – Podobně jako na celém středomoravském regionu dopadly nacistické represe 17. listopadu 1939 na řadu přerovských vysokoškoláků studujících v Praze a Brně.
- 1944 (Železniční sabotáže na trati) – 17. listopadu 1944 byla přerovská železniční křižovatka předmětem zpřísněných bezpečnostních opatření německé armády kvůli sérii drobných diverzí a sabotáží na tratích směřujících na Moravu a Slovensko.
- 1989 (Přerovská odezva na 17. listopad) – Po potlačení studentského průvodu se z Prahy vrátili přerovští studenti i disidenti, kteří začali ve městě šířit pravdivé informace a letáky. V následujících dnech se Přerov zapojil do generální stávky a formování Občanského fóra, v němž hráli klíčovou roli místní železničáři a zaměstnanci Přerovských strojíren.
Na 17. listopadu připadá v celocírkevním katolickém kalendáři především:
- sv. Alžběta Uherská (Durynská) (1207–1231) – památka. Uherská princezna a durynská zemská hraběnka, která po ovdovění zasvětila celý svůj život i majetek péči o chudé, nemocné a stavbě špitálů (je patronkou charitativní činnosti, pečovatelů a Třetího řádu sv. Františka).
Dále se v tento den v martyrologiu připomínají:
- sv. Řehoř Divotvůrce (Thaumaturgos) (cca 213–270) – biskup v maloasijské Neocaesareji a žák Órigenův, známý mnoha zázraky a obracením pohanů.
- sv. Řehoř z Tours (cca 538–594) – významný galský biskup a kronikář (autor díla Historia Francorum).
K dnešnímu dni (17. listopadu) se váže několik důležitých habsburských milníků:
- 1805 – Vstup Napoleonových vojsk do Vídně a pád monarchie do krize
Během války třetí koalice se v polovině listopadu (s klíčovými přesuny 16.–17. listopadu) francouzská vojska definitivně usadila v hlavním městě monarchie – Vídni. Pro habsburský dvůr a císaře Františka I. to znamenalo potupný útěk do Brna a Olomouce, který o dva týdny později vyústil v bitvu u Slavkova. - 1869 – Císař František Josef I. na Blízkém východě
Den po oficiálním zahájení plavby Suezským průplavem pokračovala monumentální diplomatická cesta Františka Josefa I. po Osmanské říši a Egyptě, která posílila obchodní vliv rakousko-uherského Lloydu ve Středomoří a na nově otevřené cestě do Indie. - 1916 – Smrt Alžběty Rakouské (vévodkyně z Hohenbergu)
V souvislosti s habsburským arcidomem se toto datum pojí s méně známou, ale tragickou postavou – princeznou Alžbětou, nejstarší dcerou následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a Žofie Chotkové, zavražděných v Sarajevu 1914.
