Narodil se 11. ledna 1849 v rodině rolníka Jakuba Knappa a Anny rozené Horníčkové v Ivanovicích na Hané. V roce 1900 se přistěhoval s rodinou do Prostějova z Uničova a působil zde jako správce lékárny U Černého orla na tehdejším náměstí Františka Josefa 6 (nyní T. G. Masaryka). Lékárnu odkoupil a provozoval. Založil zde dlouhou rodinnou tradici.
Zde měl i farmaceutickou laboratoř a vyráběl i různé kosmetické přípravky. Zavedl mimo jiné i výrobu sodové vody a osvěžujících nápojů.
V Prostějově se zapojil do veřejného a společenského života. Byl stoupencem národní (mladočeské) strany. Byl spoluzakladatelem záložny a zastavárny a řadu let byl předsedou výboru. Zastával funkci živnostenského komisaře obchodního grémia. Měl zásluhy na stavbě Národního domu. Podílel se na práci Družstva městského spolkového domu jako revizor účtů a od července 1905 jako náhradník výboru.
V letech 1904–1907 a 1913–1919 byl členem městského zastupitelstva. V orgánech samosprávy pracoval v různých funkcích – jako člen finančního a školského odboru, místopředseda místní školní rady, člen sociální komise, komise pro zkoumání studničních vod a přednosta Lidové kuchyně. Od roku 1918 byl členem národně demokratické strany.
Magistr farmacie František Knapp zemřel ve svých sedmasedmdesáti letech v domě U Černého orla 19. října 1926. Pohřeb se konal 23. října 1926 za hojné účasti představitelů města, zástupců spolků, škol, firem, městské spořitelny, důstojníků jezdeckého pluku č. 6 a leteckého učiliště. Jeho zásluhy připomněl dlouholetý ředitel reálky a první náměstek starosty Karel Beneš. Pohřební obřady vedl bratr zesnulého a nákelský farář Jakub Knapp. Jeho ostatky jsou uloženy v kaplové hrobce ve skupině 2 na Městském hřbitově v Prostějově.
Rodina Knappových zanechala v Prostějově významnou stopu. František Knapp měl s manželkou Amálií tři děti. Nejstarší byl syn lékárník František Knapp (1878–1930). Lékárníkem byl i jeho syn František působící v Prostějově. Dcera Amálie měla za manžela prostějovského lékárníka Jana Kocourka a dcera Anselma lékárníka Emanuela Webera. V Prostějově žil také jeho bratranec advokát JUDr. Jan Knapp (1836 –1913), nevlastní otec Karly Vojáčkové. Manželé Knappovi byli velcí vlastenci, hluboce věřící a lidumilové. Například věnovali finanční dar na výstavbu schodiště na Svatém Hostýně.
Osobnost politického a veřejného činitele Františka Knappa nám připomíná i vzpomínková kniha Eduarda Valenty Život samé psaní a studie prostějovského lékárníka a historika lékárenství a zdravotnictví Františka Frömla.
Foto: F. Knapp
Zdroj text i foto: Hana Bartková, kronikářka města
