Narodil se 24. června 1896 v obchodnické rodině v Lošticích. V Olomouci absolvoval v roce 1914 studia na české reálce, kde byl žákem malíře profesora Karla Wellnera. Právě on upozornil rodiče na Smitalův malířský talent. Vlohy k malířství byly také i v jeho rodině. Bratr pradědečka z otcovy strany byl akademický malíř profesor Ignác Smital. Nejstarší sestra babičky ze strany matky Kateřina Hatlánková byla manželkou loštického malíře Františka Havelky.

Po maturitě začal studoval architekturu na Technické univerzitě ve Vídni, kde jej výrazně ovlivnili profesoři Karl Mayreder a Eduard Veith. Na jaře 1915 však musel nastoupit do vojenské služby. V srpnu 1916 byl těžce raněn u Bučače. Z 1. světové války se domů vrátil až v roce 1919. Potom studoval obchodní akademii a stal se úředníkem v továrně Zora v Olomouci.  8. října 1922 uzavřel v Prostějově manželství s Eliškou Kropáčkovou. Usadil se v Prostějově a věnoval se obchodu. Ve volných chvílích maloval a toužil po dalším vzdělání.

V roce 1927 začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze. Byl žákem profesora Vratislava Nechleby. Jeho tvorbu oceňovali Max Švabinský a Josef Schusser, kteří talentovaného malíře podněcovali ke studiím v Paříži nebo Mnichově. On však zůstal věrný AVU a v Praze také studia dokončil.

V Prostějově bydlel na adresách Žižkovo náměstí 18, Svatoplukova 14, Rašínova (Dukelská) brána 5. Po rozvodu manželství se v roce 1933 z Prostějova odstěhoval. Žil v Praze, v Hluku na Slovácku a po roce 1945 v Olomouci.

Maloval figurální kompozice, krajiny a podobizny. Zajímavé byly například figurální kompozice Pierot a kolombína a Hoši při hře či akvarelové studie z Podkarpatské Rusi. Inspiroval se také národopisem a v padesátých letech uplatňoval ve své tvorbě socialistický realismus. Jeho tvorbu charakterizuje originalita, harmonie barevných tvarů a světel, jemný smysl pro barvu a barevné plochy v pohybu. Vysoce ji oceňovali i odborníci, například malíř a kunsthistorik František Xaver Harlas, publicisté a kritici Adolf Veselý, Jarmil Krecar a malíři B. S. Urban a František Rouček.  Hlasy z Hané 18. září 1936 v článku o souborné výstavě konané v přednáškovém sále Národního domu Prostějově napsaly, „že je ceněn jako vážný umělec a jeho díla jako výtvory velkého, čistého a poctivého umění“.

Podnikl několik studijních cest do Paříže, Alžírska, Bulharska, Podkarpatské Rusi a Itálie.

Svá díla vystavoval v Prostějově v letech 1929, 1931, 1932,1936, 1940 – Výstava Prostějov 1940. Dále vystavoval na výstavě pořádané Klubem, přátel umění v Olomouci (24. září – 8. října 1933) a v roce 1930 na sjezdu rodáků v Lošticích.

U příležitosti 130. výročí narození probíhá od 3. března do 28. června 2026 výstava „Malíř Jan Smital (1896–1955)“ v Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích.  Na výstavě je k vidění výběr z jeho díla zastoupeného ve sbírkách Havelkova muzea v Lošticích a Vlastivědného muzea v Šumperku.

Akademický malíř Jan Smital zemřel 5. července 1955 v Olomouci.

Foto: podobizna J. Smitala

Zdroj text i foto:Hana Bartková, kronikářka města