Jiří Kuběna, vlastním jménem Jiří Paukert se zapsal do naší literatury jako básník, historik umění, kastelán na Bítově, přítel Václava Havla a člen legendární skupiny Šestatřicátníků, jejímiž členy byli Václav Havel, Pavel Švanda, Viola Fischerová a Věra Linhartová.

Narodil 31. května 1936 v Prostějově v rodině letce a sochařky. Dětství prožil v Praze a podstatnou část života v Brně. Zde v roce 1959 absolvoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity obor dějiny umění. Poté působil jako historik umění v brněnském památkovém ústavu. V letech 1994–2006 byl kastelánem na hradě Bítov.

Už od mládí inklinoval k literatuře. V letech 1953–1954 vydával s okruhem Šestatřicátníků časopis ROZHOVORY 36 – první český samizdat vůbec. Patřil k okruhu časopisu Tvář a redigoval samizdatové sborníky Tempo a Tauros, od roku 1988 časopis Box a od roku 1990 Proglas.  V sedmdesátých letech publikoval hlavně v okruhu moravského samizdatu Texty přátel a bytového divadla Šlépěj v okně. Významně ho ovlivnila poezie Otokara Březiny. Silně na něj zapůsobily osobní návštěvy u Jakuba Demla a Vítězslava Nezvala.

Po roce 1989 začal oficiálně publikovat a účastnil se různých kulturních aktivit. Inicioval také založení společnosti Dědictví Jakuba Demla. Na Bítově pořádal velké výstavy například Jiřího Kříže, Jiřího Koláře a Jana Koblasy. Od roku 1996 společně s Martinem Pluháčkem Reinerem uspořádal na Bítově několik celostátních setkání českých básníků.

Jeho poezie není jednoduchá. Odráží se v ní křesťanské symboly, četné citace, filozofie i antická mytologie. Je hymnická, plná paralelismů, aluzí, refrénů lidových písní, hravosti i smyslnosti.  Celé jeho dílo obsahuje sedm dílů v devíti svazcích a vycházelo od roku 1998 v nakladatelství Jaroslava Erika Friče Vetus Via a od roku 2006 v nakladatelství Host. Z jeho díla uvádíme výbory Krev ve víno, Ukřižování Vína, Pramen Bítova, Ráno Na Olympu, knihu esejů Paní na Duze a vzpomínkovou knihu Paměť básníka. Z Mého orloje.

Jiří Kuběna zemřel po dlouhé nemoci 10. srpna 2017 ve Znojmě a poslední rozloučení proběhlo 15. srpna 2017 v kapli Nanebevzetí Panny Marie na hradě Bítov a následně se konala zádušní mše svatá v bítovském kostele sv. Václava.

V Prostějově sice prožil jen pár týdnů svého života, ale rád sem jezdil. Například jako památkář i jako host na různé besedy a Wolkerův Prostějov. V Prostějově se narodil jeho přítel a filozof Josef Šafařík. V Prostějově také v roce 2006 vyšel sborník k jeho sedmdesátinám Pocta Kuběnovi. Obsahoval texty od dvaapadesáti spisovatelů a přátel. Knihu uspořádal vlastním nákladem Zdeněk Janál. Jiří Kuběna zde o Prostějově napsal: „Město je to výstavné, ba honosné… Vyzařuje klid, sebevědomí i opravdovou pýchu svých roduvěrných občanů, Hanáků…“

Foto: portrét J. Kuběny.

Zdroj text i foto:  Hana Bartková, kronikářka města