
V situaci pokračující války na Ukrajině považujeme za znepokojivé omezení prostředků směřujících na její podporu a současné škrtání v rozpočtu Ministerstva obrany. Bezpečnostní prostředí se nezlepšilo – zůstává dlouhodobě nestabilní, vystavené hybridnímu tlaku a novým typům hrozeb, které přesahují tradiční vojenské rámce.
Za nedostatečné považujeme vysvětlení generála Zůny, podle něhož jde primárně o odklad investic do dalšího roku. Nový návrh rozpočtu pro ministerstvo obrany na rok 2026 počítá se 154,79 miliardami Kč, což je o 21 miliard Kč méně, než navrhovala předchozí vláda (175,79 miliard Kč). I když celkové obranné výdaje našeho státu dosahují zhruba 185 miliard Kč, samotné prostředky operativně určené pro rezort obrany byly významně sníženy. Takto nevyrovnané kroky nebyly ze strany generála Zůny transparentně a uspokojivě vysvětleny.
Současně je však nutné říci, že strukturální napětí veřejných financí není výhradním důsledkem aktuálních rozhodnutí. Původní návrh schodku ve výši 241 miliard Kč vycházel z předpokladů, které se ukázaly jako velmi optimistické – zejména pokud jde o tempo ekonomického růstu, vývoj příjmů a náklady na obsluhu státního dluhu. Růst úrokových nákladů a dynamika mandatorních výdajů představují faktor, který významně omezuje rozpočtový manévrovací prostor bez ohledu na složení vlády.Aktuální plánovaný schodek ve výši 310 miliard Kč tak odráží kombinaci strukturálních tlaků, ekonomického vývoje i politických rozhodnutí. To však nic nemění na skutečnosti, že konsolidace se dnes opírá především o přesuny či omezení investičních výdajů, zatímco mandatorní výdajová báze zůstává z velké části nedotčena.
Zásadní otázka proto nezní, která vláda nese větší podíl odpovědnosti, ale jakým způsobem bude náš stát dlouhodobě řešit strukturální deficit veřejných financí, aniž by oslaboval svou bezpečnostní pozici. Pokud dochází ke škrtům v oblasti obrany a současně deficit neklesá, je na místě otevřeně vysvětlit strategickou logiku takového postupu.
Žádáme proto transparentní a věcnou debatu o prioritách rozpočtu. Bezpečnostní politika nemůže být redukována na účetní přesuny mezi roky ani na spor mezi minulou a současnou vládou. Jde o dlouhodobou odpovědnost našeho státu.
