Narodil se 24. února 1856 ve Vídni v rodině sekretáře severní dráhy a významného kaligrafa. Matka byla sestrou moravského buditele, sběratele lidové tvorby a spisovatele Matěje Mikšíčka. Ve Vídni studoval reálku a potom nastoupil na Akademii výtvarných umění a absolvoval kurz Uměleckoprůmyslového muzea a vykonal státní zkoušku z kreslení.
Praxi absolvoval na gymnáziu ve Štýrském Hradci. Následně učil kreslení na gymnáziu v Uničově a na zemské reálce v Ostravě. V roce 1894 se usadil v Prostějově a učil na zdejší reálce a gymnáziu. Před 1. světovou válkou odešel do důchodu. V letech 1915–1918 ještě učil na státním gymnáziu.
Jeho celoživotní zálibou byla entomologie. O brouky se začal zajímat už při svém pedagogickém působení v Uničově. V Paskově se seznámil s entomologem Edmundem Reitterem pocházejícím z Mohelnice. V Prostějově založil entomologický klub, což přivedlo profesora Václava Spitznera k založení přírodovědeckého klubu. Podnikl také několik zájezdů a výprav nejen po Moravě a Slovensku, ale také do Bosny a Hercegoviny a Podkarpatské Rusi. Přitom nasbíral řadu materiálů.
Jeden rod a 42 druhů nese jeho jméno Zoufalia. Napsal řadu článků do odborných časopisů. Sestavil klíč pro určování čeledě Bostrychiade. Ilustroval knihu Josefa Klimenta Čeští brouci. Obsahovala celkem 2500 vyobrazení a práce na ní trvala čtyři roky. Dále ilustroval pětidílnou Faunu Germanica Edmunda Reittera.
V Prostějově patřil koncem 19. století k první generaci budovatelů zdejšího muzea. V letech 1904–1905 byl předsedou kuratoria muzea a v letech 1906–1932 byl členem kuratoria. Od roku 1924 byl členem Muzejního spolku. Jeho manželka Albína Zoufalová byla národopisnou pracovnicí a vytvořila řadu výšivek.
Byt manželů Zoufalových v Nedělníkově vile (Rejskova ulice č. 16) byl takovým malým muzeem. Nacházely se zde například různé umělecké a dobové předměty – hodiny, obrazy, relikviáře, sklo, porcelán, vějíře, výšivky, vázy a kovové předměty. Mnohé předměty věnoval Vladimír Zoufal prostějovskému muzeu včetně korespondence s básníkem Adolfem Heydukem, cestovatelem Enriquem Stankem Vrázem a spisovatelem Václavem Štechem. 23. května 1906 u Zoufalových přenocoval Adolf Heyduk, který v Prostějově doprovázel Jaroslava Vrchlického na přednášce o Svatopluku Čechovi. Ta se konala v Binkově sále hostince U Boučků v Rejskově ulici č. 45. V Muzeu a galerii v Prostějově se také nachází posmrtná maska Vladimíra Zoufala od akademického sochaře Jana Třísky (1933).
Své celoživotní dílo – sbírku brouků, která obsahuje 16 000 druhů a přes 6 500 exemplářů, daroval Moravskému zemskému muzeu v Brně. Byl také aktivním členem různých spolků, například Bruslařského klubu a vídeňského Blaníku, prostějovské Besedy, Přírodovědeckého klubu, Alliance francąise a stolové společnosti Universita Prostana, která se scházela v restauraci Národního domu. Byl dopisovatelem Národního muzea v Praze. Při České akademii věd a umění založil nadaci, ze které bylo poskytováno stipendium mladým badatelům entomologům. Druhý nadační fond byl založen z podnětu docenta Karla Absolona při oslavě 70. narozenin Vladimíra Zoufala.
Profesor Vladimír Zoufal byl výraznou postavou Prostějovska. Díky své povaze a neobyčejné ochotě byl všeobecně známý a velmi oblíbený. Vynikal i osobním šarmem a podle prostějovského pedagoga a kulturního publicisty Waldemara Ethena se mu „entomologie stala životní atmosférou, bez níž bylo mu těžko žíti na této oběžnici“.
Zemřel 6. prosince 1932 v Prostějově a jeho ostatky jsou uloženy na městském hřbitově.
Foto: podobizna Vladimíra Zoufala
Zdroj text i foto: Hana Bartková, kronikářka města
Hanácké střípky 