
Narodil se 7. února 1876 v domě č. 83 na Olomouckém předměstí v Prostějově v rodině tkalce Jana Hradečného a Barbory rozené Sekaninové. Jeho velkými láskami byly tělesná výchova a kreslení. Působil původně jako učitel tělocviku a šermu na kadetní škole v Sibini v Sedmihradsku. Touha po Moravě jej vedla do Olomouce. Stále však působil ve vojenských službách.
Nadále také kreslil a fotografoval. Oblíbil si zvláště krajinomalbu. V roce 1909 maloval ve Štramberku, potom v Čeladné. Navštěvoval malířskou školu Aloise Kalvody v Rohatci u Hodonína a navázal první umělecké přátelství, především s malířem Martinem Benkou. Nakonec z vojenské služby odešel a stal se soudním úředníkem v tehdejší Polské Ostravě. Na doporučení malíře Adolfa Zdrazily se přihlásil na studia Akademie výtvarných umění v Karlsruhe v Bádensku. Byl přijat a absolvoval speciálku pro malbu krajin a zvířat u profesora Julia Bergmanna. Studoval i grafiku u profesora Waltera Conze. Po ukončení studií se usadil ve Vídni, kde maloval i vystavoval svoje práce. Přátelil se zde s vídeňskými Čechy, například malířem Jindřichem Tomcem a hudebním skladatelem J. B. Foersterem. Obdržel stipendium od ministerstva kultury k cestě do Itálie, kde žil a maloval v Piranu.
Konec 1. světové války prožíval na Moravě u Ivančic. Zde se rozhodl o přesídlení do Prahy. Stal se členem různých výtvarných sdružení (Jednota výtvarných umělců, spolek Aleš) a s nimi také vystavoval svoje díla v pražském Obecním domě a v Rubešově galerii. Vystavoval také v Prostějově v letech 1940 a 1946. V roce 1940 se jednalo o Jubilejní výstavu a ukázky byly uvedeny i v katalogu Výstava Prostějov 1940. Kunsthistorik Eugen Dostál ve stati Čeští umělci a Prostějov o jeho díle napsal: „V jeho krajinářských malbách projevuje se onen mírný krajinářský naturalismus, který je sice již podložen výboji impresionismu. V těchto malbách vidíme především poctivou snahu vybudovati výsek přírody na poctivých základech.“
Byl především malířem krajinářem. Z technik uplatnil hlavně olej, ale i grafiku (suchá jehla, linoryt, dřevoryt). Tvořil také exlibris a ilustroval knihy. Mezi jeho výtvarné přátele patřili Joža a Franta Uprkovi, František Kaván, Roman Havelka, Antonín Hudeček, Josef Žák, Stanislav Kulhánek, Arnošt Hrabal, Ladislav Šaloun, Hugo Boettinger, spisovatel Karel Weinfurter a básník Bohuslav Knoesl. Zemřel 21. srpna 1960 v Praze.
Zdroj: Hana Bartková, kronikářka města
