V reakci na aktuální mezinárodní debaty a výroky, které se dotýkají základních principů státní suverenity a demokratické legitimity, považujeme za nutné jasně vymezit náš postoj ke dvěma paralelně diskutovaným otázkám – ke statusu Grónska a k politické situaci ve Venezuele. Tyto případy přitom nelze směšovat ani hodnotit stejnou optikou, neboť se opírají o zcela odlišné právní, historické i politické skutečnosti.
Pokud jde o Grónsko, je třeba mluvit zcela jednoznačně. Grónsko je autonomní součástí Dánského království, které je suverénním státem, členem NATO a EU, a jeho status je zakotven v mezinárodním právu i vnitrostátním ústavním rámci Dánska. Ve chvíli, kdy jiná mocnost – byť dosud považovaná za spojence – tento status zpochybňuje, je třeba jednoznačně stát na straně Dánského království. Prezident Donald Trump by měl v této věci přestat s neodpovědnými, neodůvodněnými a provokativními výroky, protože tyto kroky neoslabují pouze Dánsko, ale podkopávají důvěru, soudržnost a strategickou stabilitu celého transatlantického prostoru v době, kdy je jednota Západu klíčovým bezpečnostním předpokladem.
Situace ve Venezuele je zásadně odlišná. Režim Nicoláse Madura dlouhodobě postrádá demokratickou legitimitu a nelze jej považovat za autentického reprezentanta vůle venezuelských občanů. Madurova moc stojí na systematickém potlačování opozice, manipulaci a falšování voleb, omezování svobody médií a rozsáhlých represích vůči občanské společnosti. Opakovaně konané volební procesy nesplňovaly základní standardy svobodných a spravedlivých voleb a byly mezinárodním společenstvím oprávněně zpochybňovány. Sám Maduro pak nebyl považován za prezidenta Venezuely drtivou většinou západních států.
Zároveň nelze přehlížet ani mezinárodní dimenzi tohoto režimu. Madurova vláda se dlouhodobě opírá o podporu autoritářských mocností, jako jsou Rusko, Čína či Kuba, a aktivně se vymezuje proti západní civilizaci a jejím hodnotám. Tato orientace nejenže prohlubuje vnitřní krizi země, ale činí z Venezuely destabilizační prvek v širším regionálním i globálním kontextu.
Osud samotného Madura proto není tím podstatným. Zásadní je, aby současný vývoj otevřel prostor pro skutečně svobodné, transparentní a mezinárodně kontrolované volby, které umožní venezuelským občanům rozhodnout o své budoucnosti bez nátlaku a manipulace a které Venezuele nabídnou reálnou šanci na návrat k demokratickému, legitimnímu a politicky stabilnímu uspořádání.
(zdroj)
Hanácké střípky 