Úřad práce ČR evidoval k 30. 6. 2024 v Olomouckém kraji celkem 15 983 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl o než na konci předchozího měsíce, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku byl o osob. Podíl nezaměstnaných osob meziměsíčně stagnoval na hodnotě 3,8 % (a byl tedy o 0,2 p.b. vyšší než v celé ČR).
V meziročním srovnání se podíl nezaměstnaných v kraji zvýšil o 0,6 p.b. a jeho červnová hodnota byla nejvyšší od roku 2017. Od začátku roku zajistil Úřad práce rekvalifikace pro více než dvojnásobek lidí než vloni, roste zájem i o digitální vzdělávání.
Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Olomouckého kraje byl tentokrát rozdílný – zatímco na Jesenicku a Šumpersku nezaměstnanost klesla, v okresech Olomouc, Prostějov a Přerov se počet nezaměstnaných zvýšil. K největšímu absolutnímu snížení počtu nezaměstnaných došlo v horském okrese Jeseník (o 81 osob), naopak největší nárůst nezaměstnanosti jsme zaznamenali v okrese Olomouc (+ 117 osob).
„Červnový vývoj nezaměstnanosti v Olomouckém kraji byl poněkud překvapivý – jedná se o měsíc, kdy pravidelně ještě dochází k poklesu nezaměstnanosti. Nárůst nezaměstnanosti o tři desítky osob sice není nijak dramatický, ale naposledy došlo k červnovému zvýšení nezaměstnanosti před 15 lety, v krizovém roce 2009. Přitom zaměstnavatelé nabízeli v červnu více pracovních míst než před rokem,“ objasňuje ředitel Krajské pobočky Úřadu práce ČR
v Olomouci Vlastimil Přidal. Podle něj mezi důvody, proč nezaměstnanost v Olomouckém kraji více neklesla, patří určitý pokles poptávky po výrobcích a službách podniků a jejich celková opatrnost ohledně budoucích investic. Úřad práce eviduje také zvýšený počet živnostníků, kteří přerušili či ukončili svou podnikatelskou činnost. „Zajímavé jsou také rozdíly ve vývoji nezaměstnanosti v jednotlivých okresech kraje. Zatímco na Jesenicku se počet nezaměstnaných snížil o 7 %, což je největší procentuální pokles ze všech 77 okresů v ČR, na Olomoucku naopak nezaměstnanost vzrostla o 2 %. Je to 6. nejvyšší nárůst v celém Česku,“ dodává Přidal. Upozorňuje, že z hlediska zájmu o jednotlivé profese jsou na trhu práce značné rozdíly. „Výrazný převis nabídky pracovní síly nad poptávkou evidujeme u administrativních pracovníků nebo u asistentů pedagogů či marketingových specialistů,
i když předpokládáme, že u těchto pozic se pohyb na pracovním trhu realizuje hodně mimo naší evidenci. Naopak největší převis poptávky po pracovní síle je v profesi obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů, kde si statisticky může jeden uchazeč
o zaměstnání vybírat z 23 volných míst. Dále evidujeme silnou poptávku po svářečích kovů, učitelích odborných předmětů, skladnících a obsluze vozíků, řidičích nákladních automobilů, zdravotních sestrách, lékařích, kuchařích, elektromontérech, kovářích, nástrojařích
a ostatních strojírenských dělnických profesích,“ shrnuje ředitel Vlastimil Přidal.
Hanácké střípky 